Filmový kroužek pro nejmenší v Kině Kavalírka. 

Protože na filmovou výchovu není nikdy brzy, Kino Kavalírka pořádá kroužek Cinemini – unikátního projektu filmové výchovy pro děti ve věku 4 až 7 let. Kroužek proběhne formou workshopu Cinemini.

Cinemini kombinuje krátké netradičně pojaté filmy a speciálně vyvinuté aktivity, které podporují dětskou imaginaci a umocňují dětský zážitek z filmu. Zábavnou formou tak s dětmi objevujeme svět filmu a audiovize a rozvíjíme jejich kreativitu, kritické myšlení i pozitivní vztah k filmu už od útlého věku.

Pod taktovkou zkušeného lektora dětem promítneme několik krátkých filmů z různých dob, kultur a žánrů. Po každém filmu si společně povídáme o jejich dojmech, pocitech, myšlenkách a názorech, které z něj mají. Zážitek z filmu dětem dále prohlubujeme s pomocí speciálně navržených aktivit jako je kreslení, vyrábění nebo pohyb, které jim umožní film nejen lépe pochopit, ale především ho prožít.

Každou lekci kroužku ladíme tematicky a vytváříme speciální kombinaci filmů z projektu Cinemini. Délka workshopu 60 minut.

Během této lekce se budeme věnovat tématu FILMOVÝ OBRAZ: HRANÝ FILM a zhlédneme filmy Bourání zdi, Plácek a Jeden den v Barbagii, které budou spojené s doplňujícími aktivitami. 

Rodiče se během workshopu mohou osvěžit u našeho baru nebo počkat v čekárně či na zahradě. 

Více o Cinemini se dozvíte na našem webu www.cinemini.cz

PROMÍTANÉ FILMY:

Bourání zdi
Skupina mužů používá krumpáče a další nástroje k demolici zdi. Ta se po chvíli zřítí. Vypadá to, že si dělníci konečně mohou oddechnout, zeď se ale zázračně znovu sama od sebe postaví, a závěrem filmu tak stojí přesně, jak stála na začátku. Tento lumírovský film je klasickým dílem počátku kinematografie. Skládá se z jednoho záběru, který vyobrazuje svět plný pohybu. Zároveň se ale od většiny ostatních filmů Lumiérů liší tím, že manipuluje s časem a ukazuje událost chronologicky i pozpátku. Roku 1896 se tohoto efektu dosahoval tak, že se klička kinematografu pohybovala dopředu, dokud nebylo dosaženo konce filmu, a pak se pohybovala zpět dozadu, přičemž se stále promítalo na plátno.

režie: Kinematograf Lumière / rok: 1986 / délka: 2 min

Plácek
Chlapec malující křídou po zdi městského domu nás zavede na přilehlé náměstíčko, kde se za slunečného dne odehrává veřejný život: děti, ženy, muži, mladí i staří – všichni si hrají, honí se, tančí spolu, mluví nebo křičí, jsou stále v pohybu. Kamera zachycuje tyto okamžiky kolektivního života v úchvatně plynulém pohybu a dává nám pocítit, že bychom sami mohli být každým z nich nebo i všemi najednou – být všemu nablízku a zároveň podivně odtažití, létat si nad nimi i zpovzdálí sledovat, jak se odehrává každodenní život.

režie: István Szabó / rok: 1971 / délka: 5 min

Jeden den v Barbagii
Den ze života jedné vesnice v Barbagii na Sardinii. Zatímco muži se starají o ovce nebo se potloukají okolím, ženy zůstávají ve vesnici a věnují se svým každodenním povinnostem: starají se o děti, zastřihávají stromy, perou, připravují těsto, pečou chléb a na konci dne servírují večeři svým mužům, vracejícím se domů. Vittorio de Seta se dívá na způsob, jakým tito lidé žijí, aniž by cítil potřebu vnášet do dění jakékoliv drama. Vše si jde svou cestou, den za dnem ubíhá, jeden úkol vede k dalšímu a kamera se nám zvědavě, ale opatrně snaží tento život přiblížit.

režie: Vittorio de Seta / rok: 1958  / délka: 10 min