Cinemini pro školku

pátek 30. 5. 2025, 09:00

Filmová výchova pro nejmenší v Kině Kavalírka

Cinemini je světově unikátní projekt filmové výchovy pro děti ve věku 3 až 6 let. Kombinuje krátké netradičně pojaté filmy a speciálně vyvinuté aktivity, které podporují dětskou imaginaci a umocňují dětský zážitek z filmu. Zábavnou formou tak s dětmi objevujeme svět filmu a audiovize a rozvíjíme jejich kreativitu, kritické myšlení i pozitivní vztah k filmu už od útlého věku.

Pod taktovkou zkušeného lektora dětem promítneme několik krátkých filmů z různých dob, kultur a žánrů. Lektor s dětmi po každém filmu rozvíjí dialog o jejich dojmech, pocitech a myšlenkách, které v nich film vyvolal, a vybízí děti ke vzájemné interakci. Kreativita a prohloubení zážitku z filmu přichází na řadu při aktivitách jako je kreslení, vyrábění nebo pohyb, speciálně navržených pro každý film, které dětem umožní film nejen lépe pochopit, ale především ho prožít.

Více o Cinemini se dozvíte na webu www.cinemini.cz.

Na každou lekci vytváříme speciální kombinaci filmů z projektu Cinemini.

Promítané filmy: Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat, Plácek, Když města létají a Jeden den v Barbagii

Délka workshopu je 60–90 min. Ideální počet je cca 20 dětí na jeden workshop.

Máte-li zájem o uspořádání workshopu Cinemini, ozvěte se nám na edukace@krutonfilm.cz.

PROMÍTANÉ FILMY:

Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat
Záběr na nástupiště vlakového nádraží v La Ciotat ve Francii. Po pravé straně záběru čekají lidé, zatímco vlevo vidíme koleje, které vedou směrem od nás do dálek okolní krajiny. Odtud se následně objevuje vlak, který se pomalu blíží k nástupišti, až nakonec zastavuje. Lidé vystupují ven, zatímco před dveřmi čekají jiní, chystající se nastoupit. Film má v historii kinematografie legendární status díky mýtu, který popisuje jeho první veřejné promítání: Diváci si prý - neznalí pohyblivých obrazů v kině - spletli natočený vlak se skutečným a ze strachu utekli z kina.

režie: Cinématographe Lumière / rok: 1896 / délka: 1 min

Plácek
Chlapec malující křídou po zdi městského domu nás zavede na přilehlé náměstíčko, kde se za slunečného dne odehrává veřejný život: děti, ženy, muži, mladí i staří – všichni si hrají, honí se, tančí spolu, mluví nebo křičí, jsou stále v pohybu. Kamera zachycuje tyto okamžiky kolektivního života v úchvatně plynulém pohybu a dává nám pocítit, že bychom sami mohli být každým z nich nebo i všemi najednou – být všemu nablízku a zároveň podivně odtažití, létat si nad nimi i zpovzdálí sledovat, jak se odehrává každodenní život.

režie: István Szabó / rok: 1971 / délka: 5 min

Když města létají
Vysoko nad střechami Ammánu, hlavního města Jordánska, sleduje kamera létající objekty. Lidé ze střech svých domů vypouštějí do vzduchu draky. Malá hejna ptáků krouží po obloze. V druhé polovině filmu si kamera najde skupinu malých dětí, které si hrají v troskách zbořené budovy. Místo draků mají jen prázdné igelitové tašky, které se snaží dostat do vzduchu. Kamera se přibližuje a začíná s dětmi komunikovat.

režie: Khaled Mzher / rok: 2017 / délka: 4 min

Jeden den v Barbagii
Den ze života jedné vesnice v Barbagii na Sardinii. Zatímco muži se starají o ovce nebo se potloukají okolím, ženy zůstávají ve vesnici a věnují se svým každodenním povinnostem: starají se o děti, zastřihávají stromy, perou, připravují těsto, pečou chléb a na konci dne servírují večeři svým mužům, vracejícím se domů. Vittorio de Seta se dívá na způsob, jakým tito lidé žijí, aniž by cítil potřebu vnášet do dění jakékoliv drama. Vše si jde svou cestou, den za dnem ubíhá, jeden úkol vede k dalšímu a kamera se nám zvědavě, ale opatrně snaží tento život přiblížit.

režie: Vittorio de Seta / rok: 1958  / délka: 10 min